Už koně mě vítaj'

Pacifik

D#  Cm    D#  B7   D# 
1:Už kD#oně mě vítaj' a vCmoči maj' hnědý
a nD#a pozdrav chtěli by z rCmuky mi žrát,
a psD#i řvou jak diví a jCmá už mám pocit,
jak kdD#ybych ty koně zas vCmopravdu krad'.
R:Už zFmase jsem doma a všGmechno je stCmejný,
jen kFmalhoty škrtěj', jak v bGmase jsem ztlCmoust',
a vFmopice šklebí se zGme dveří bCmáru,
jsem šťFmastnej a čilej jak nGma jaře chrCmoust.D#  Cm    D#  B7   D# 
2:Už zase jsem doma a všechno je stejný,
jen rezatý Molly se rozsypal chlív,
a přibylo dětí a ubylo voken
a plešatej barman je holej jak dřív.
R:Moje Mary je pořád ta hubatá zmije
a pod voknem pořád jí roste ten kmín
a pod velkým stromem tam na cestě za vsí
je pořád ten samej a placatej stín.
3:Jen jedno je divný: proč počítaj' husy,
když náhodou zastavím unavenej,
dyť zvyk v našem kraji je z lapáků vodcházet
s centíkem v kapse a nasycenej.
R:Prostě vracím se domů a domov mě zdraví
a všichni mi po našem naznačujou,
že rok už je v pekle a že vo mně vědí
a že si mě proklatě pamatujou.
4:=1.
R:Už zase jsem doma a všechno je pěkný,
jen kalhoty škrtěj', jak v base jsem ztloust',
a vopice šklebí se ze dveří báru,
jsem šťastnej a čilej jak na jaře chroust.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:49.176+00:00
Výsledky hledání: